Český hudební rybníček skýtá mnoho zajímavých počinů. Některé jsou kvalitní a přetrvávají roky. Pak jsou tady takové rychlokvašky, které byly známé a populární v určitém období a následně se po nich jakoby slehla zem. Ano, možná existují dodnes, ale takovou slávu a věhlas zajisté už nemají. Připomeňte si spolu s námi, kdo obýval českou hudební scénu v devadesátých letech.
Lunetic
Kdo by neznal Lunetic, jejich „jsi moje máma, moje máma, kterou já mám nade vše rád“ se neslo snad každým éterem. Čtyři mladí kluci, kteří se zaryli do srdíček mnoha mladistvých slečen. Největší boom kapela zažila v letech 1998 – 2000. V roce 2003 se kapela rozpadla, aby se poté mohla v roce 2008 dát dohromady. Nyní prožívají comeback, který se těší oblibě a objíždějí s ním menší kluby avšak v trojčlenné sestavě, kdy s nimi již neúčinkuje Martin Kocián.
Leoš Mareš
Leoš Mareš je nyní znám převážně jako jeden z předních moderátorů, avšak v devadesátých letech se živil jako DJ a poté také chvíli jako zpěvák. I když slovo zpěvák je možná trošku nadnesené. Sám se za zpěváka nepovažuje, i když mu vyšly čtyři alba. Kdo by neznal hity jako Lži jsou jako déšť, Nejlepší nápad nebo Miluju ke kterým často oblékal také kožichy. Jak rychle jeho hudební kariéra začala, tak i rychle skončila, Leoš se vyprofiloval na jednoho z nejlepších moderátorů v České republice.
Damiens
Česká hudební skupina, ve které figurovali dva bratři, Ladislav a Miroslav Křížek. Odstartovali v roce 1998 a jejich píseň Mám tě rád si pamatuje snad každý. Vydali pár alb, ovšem později se rozpadli. Ladislav Křížek v hudebním byznysu zůstal, ovšem vrhnul se na trošku jiný styl hudby.
Holki
Ryze dívčí hudební skupina Holki a jejich hit Už mi nevolej pobláznil celou Českou republiku. Skupina fungovala od roku 1999 do roku 2003, kdy ukončila smlouvu s nahrávací společnosti. Od roku 2008 však kapela prožívá comeback a podobně jako Lunetic jezdí se svým programem ve třech, kdy se od nich odpojila Klára Kolomazníková.
