V současnosti se svět mění v jednu globální vesnici. Je to dobře nebo špatně? Jako většina věcí v životě to má své dobré i špatné stránky. Mezi ty dobré patří hledání nových zkušeností. Větší konkurence, snaha porovnat se s ostatními, i těmi, kteří třeba žijí na druhém konci světa. A neposlední řadě i touha mezi nimi uspět. To je samozřejmě pozitivní jev, který obohatí náš život. Na druhou stranu to ale s sebou přináší i odcizení. Pro velkou masu lidí je skutečně velmi těžké najít společný cíl, něco, pro co by se dokázali zapálit všichni. Ve výsledku se pak každý stará jenom sám o sebe…
Návrat ke kořenům: Proč téměř vymizel spolkový život?
Jednou z možností, jak naučit lidi znovu sdílet své myšlenky, názory a pocity, jsou zájmové kluby. Z principu by mělo jít o společenství lidí, které vytváří pocit, že člověk někam patří. Bohužel ale spousta lidí si myslí, že jde prostě jenom o to, se někam zaregistrovat. A lidé nejsou po různých negativních zkušenostech z minulosti ochotni se někam registrovat. Jak tedy podpořit spolkový život?
Návrat ke kořenům: Rodokmen by měl mít příběh
V současnosti je docela velká móda hledání rodinných kořenů. Spousta lidí si nechává sestavit rodokmen nebo se do jeho sestavování i pouští sama. Jenže rodokmen je jenom strom se jmény na papíře. Mnohem důležitější než soupis jmen, který buď sami vytvoříme, nebo dostaneme od genealoga, je příběh rodu. Jak se kdo z našich předků zachoval v konkrétní situaci, na čí stranu se připojil. To z obyčejného rodokmenu příliš nevyčtete.
Návrat ke kořenům: Jaká jsou klady a zápory globalizace?
Jak vnímáme současnou globalizaci? Stává se naprostým přetrháním vazeb, totálním zapomenutím všeho místního, národního, milého našemu srdci? Nebo se v ní dají najít i pozitivní momenty? Globalizace má i každodenní stránku, kterou můžeme překlopit do příjemného patriotismu. Nové zboží si najdeme na internetu, přečteme si o něm všechno dostupné. Pak vyhledáme nejbližší dosažitelnou kamennou prodejnu i za cenu, že tam to bude dražší a tam to koupíme.