Taky přesně nevíte, kam máte zařadit termíny jako jungle, drum’n’bass nebo trance? Tak to jste na správné adrese, náš článek vám pomůže si to ujasnit.

Řeč bude o taneční hudbě. A ne, není to waltz ani polka. Což nás hned přivádí k hlavnímu problému. Pro moderní taneční hudbu se v Čechách vžil právě tento název, ačkoliv je nepřesný. A také zdaleka nezastřešuje všechny formy současné taneční scény. Někdy se tento pojem nahrazuje označením elektronická hudba, ale ten taky nepostihuje šíři tohoto hudebního odvětví. Ale škoda už byla spáchána a lepší název stále nemáme.

Od 90. let minulého století, kdy se taneční hudba vyvinula z nekomerčního diska, se neuvěřitelně rozrostla v desítky legitimních stylů a variací. Přinesla s sebou také růst rozsáhlé nové subkultury se specifickým pohledem na svět a vlastním životním stylem.

Co to tedy ta taneční hudba je?

Zjednodušeně řečeno je to druh hudby, vznikající převážně elektronickou cestou nebo elektronickou úpravou zvuku. Tudíž v ní hodně přicházejí ke slovu syntezátory, samply a počítače. Jejím nejvýraznějším prvkem je neměnný rytmus. Dominuje mu bicí a basová linka, či jejich elektronické obdoby.

Když duní bubny a bručí basa

Cesta k dnešní taneční scéně byla spletitá a košatá a tento žánr se stále živelně vyvíjí. V roce 1977 se od diska oddělil house, který spojil mixování hudby s černošským diskem. Brzy se v něm vyprofilovaly klávesové riffy a syrový beat, doplněný syntezátory.

House se postupně štěpil na další styly a pohlcoval jiné. Tak vznikl acid house, dnes známý jako hudba k poslechu na extázi, ale původně se název vztahoval k vykrádání či napodobovaní něčího hudebního stylu.

Prolínání tanečních vlivů

House se také mísil s hip-hopem a v Detroitu se zrodil techno house, který je prakticky kompletně generovaný elektronicky. V té době byl také položen základ pro drsnější jungle a drum’n’bass, což doslova znamená „buben a basa“.

Dalším žánrem taneční hudby je trance, který se vyznačuje větší melodičností než zbytek elektroniky.

K taneční hudbě se většinou řadí i breakdance, který sice úplně neodpovídá svým pojetím tomuto žánru, protože nemá monotónní rytmus, ale také se dost dobře nedá zařadit ani jinam. Kromě toho se z něho později vyvinul drum’n’bass.

Náš seznam tanečních stylů není ani zdaleka úplný, ale to bychom tu byli pěkně dlouho. K elektronice patří také techno, rave, garage nebo dubstep či industrial. Jak se taneční hudba vyvíjí, vznikají stále nové.

Komerce se vetře všude

Stejně jako jiné hudební styly, ani taneční hudba se neubránila hrozbě bezduché komerce, která je nekvalitní, kýčovitá a podbízivá. Ale svým tvůrcům vynáší peníze. Z nějakého důvodu se ovšem v taneční hudbě více než v jiném žánru háže i kvalitní tvorba do jednoho pytle s odpadem. Možná za to ještě může stigma diska, ze kterého elektronika vznikla.