Za temných nocí, kdy voní jasmín

Koncem 19. století se do New Orleans stěhovalo hodně černochů. Mísením jejich folklóru a vlivem evropských hudebních žánrů vznikla hudba, ve které se prolínaly černošské i bělošské prvky. Tak se promíchaly spirituály, gospel, blues a další hudební žánry.

Samotný název jazz patrně pochází ze zkráceného slova jasmine. To byl totiž oblíbený parfém, který se používal v New Orleans, v době, kdy jazz vzniknul. První jazzoví umělci psali tento název jako jass. Není tedy divu, když na vás při jeho poslechu dýchne horká černá noc, plná sladké jasmínové vůně.

Hudba, tečkovaná bicími a naříkající saxofon

Dnes existuje nepřeberné množství forem jazzu a jen těžko by se daly najít sjednocující rysy. Jediné, co zůstává všem formám stále společné je specifický jakoby tečkovaný rytmus (zdůraznění druhé a čtvrté doby), disharmonický notový sled a opakující se melodie s velkým prostorem k improvizaci. Jazz je především vážná hudba beze zpěvu (i když to není železné pravidlo) a hraje se převážně na piano, saxofon, klarinet, popřípadě další dechové nástroje.

Rozmanitost a absence zpěvu dělají z jazzu hudbu, na kterou mívají posluchači hodně vyhraněný názor. Buď ji bezvýhradně milují, nebo ji považují za disharmonický rámus, který se nedá poslouchat.

U nás byl kolem roku 1919 průkopníkem Otakar Samek, ale nebyl to vůbec jazz, jaký se hrál v USA. Tenkrát se totiž u nás říkalo jazz všemu, co obsahovalo bicí. A trvalo zhruba dalších 10 let, než naši umělci přivezli z Evropy opravdovou zkušenost s jazzovou hudbou.

Co mají společného Laura a její tygři s Buty?

Nejvýraznější českou osobností skutečného jazzu byl Jaroslav Ježek. Jeho jazzová tvorba si někdy vysluhuje označení raný swing. Dalšími českými jazzmeny, tentokrát už v podstatě našimi současníky jsou Jiří Stivín, kapela Laura a její tygři, která hraje funk jazz a Buty, kteří se dají zařadit do jazz rocku.

Nejvýraznějším světovým jazzovým hudebníkem byl patrně Louis Daniel Armstrong, jehož extrémně pohodovou píseň What a Wonderful World známe prakticky všichni i dnes.

Jazz dance můžete vidět v muzikálech na Broadwayi

Jazz má i svůj specifický tanec, ačkoliv ani s ním to není nijak jednoduché. V první polovině 20. století se jako jazz dance označovaly původní afroamerické tance. S jazzem se také velmi často spojuje step, který se prováděl většinou právě na jazzovou hudbu. Časem se mezi jazz dance počítaly i tance jako charleston nebo swingové jako boogie-woogie.

Zhruba v polovině 20. století byly tradiční karibské tance upraveny pro vystupování a neminuly ani jazz. Tyto kroky se postupně vyvinuly do velmi uhlazeného stylu, kterému se dnes říká moderní jazz dance, a který je určený k vystupování.