On by měl mít modré oči a širokánská ramena. Ona by měla mít dlouhé blond vlasy a dokonalou postavu… Stop. Zpět. Takhle to prý nefunguje. Vědci na to konečně kápli. Dáváme se dohromady na základě naší slovní zásoby!
Vzhled nebo feromony? To už je pasé
Dlouho se předpokládal výběr partnera ovlivněný mixem biologického a genetického nastavení. Obě cesty vlastně vedli k ideálnímu výběru budoucího otce či matky našich dětí. Teorie to byla rozumná, vždyť jsme součástí přírody a samičky si zkrátka vybírají toho nejprůbojnějšího a nejbarevnějšího samečka, protože je to dobré pro vyvedení a přežití potomků. A samečci si zase vybírají samičky, které vypadají plodně.
Ale ouha, zdá se, že už u nás přece jen zapracovala inteligence, či čím se to vlastně z přírody vydělujeme. Nejnovější vědecké výzkumy totiž potvrzují, že se nezamilujeme do toho, kdo se nám líbí, má společné zájmy, nebo nám voní jeho feromony. Kdepak. Zamilováváme se do těch, kdo mluví podobně jako my. Čím víc se jeho způsob vyjadřování podobá tomu našemu, tím větší šanci má náš budoucí vztah.
Hrátky s jazykem
Tento výzkum se zaměřoval na slova, která používáme zcela podvědomě. Na osobní zájmena, předložky a příslovce. Za účelem ověření teorie uspořádali psychologové takovou rychloseznamku, kde každý mluví chvíli s každým. Na konci si všichni účastníci v seznamu zaškrtli, s kým by šli na rande. Ukázalo se, že už lidé s jazykovou shodou těsně nad průměrem by si spolu vyrazili čtyřikrát radši než s těmi s odlišným vyjadřováním.
Přestože teenageři mají vztahy ještě velmi nestálé, a více hledají, našla se tato shoda i u nich. Pokud se jejich vyjadřování shodovalo, měli alespoň padesátiprocentní šanci, že ve vztahu zůstanou alespoň další tři měsíce.
Nečekaná pomoc při řešení konfliktů
Takový jazyková shoda dokonce pomáhá zvládat i naše partnerské konflikty. Páry, které používají častěji zájmena „já“ nebo „my“, řeší problémy snáze než dvojice, používající spíš výrazy „ty“ nebo „vy“.
Také nám okamžitě stoupl význam naslouchání potenciálnímu partnerovi. Ovšem na druhé straně, pokud je pro nás protějšek skutečně atraktivní, posloucháme vždy se zájmem. Poslouchání na půl ucha většinou stejně signalizuje, že něco nesedí.
Jazyk je nejdokonalejší technologie
Hm, a k čemu mi je to jako dobré, říkáte si? Možná teď budete moct být na rande víc v klidu. Ukazuje se, že žádné osvědčené triky vlastně neplatí. Podvědomou mluvu stejně neohlídáme. Důležité je prostě být sám sebou, a buď se vaše jazyky skamarádí, nebo ne.
Jazyk jako nástroj výběru dává docela smysl. Někteří vědci se totiž shodují na tom, že je to vlastně nejstarší a nejdokonalejší lidská technologie. Kdo ví, k čemu všemu nám slouží.