Doba po rozchodu není zrovna ta nejlepší v životě žen, možná i mužů. Ať už jste dali kopačky vy nebo jste je dostali. Není to nic moc. V takovou chvíli, zejména paku žen a dívek, hrají důležitou roli nejlepší kamarádky. Ty vyslechnou, nechají si své soudy pro sebe a svorně se přizpůsobují vašim náladám. Litují vás, řeší s vámi, jak mu co nejlépe ublížit, poslouchají vaše upřímné nářky.
Kamarádky pomocnice
Kamarádky jsou tady od toho, aby vám mohly v případě potřeby kdykoliv pomoci. Chcete se s nimi radovat, podílet na všem, co se okolo vás děje. Přirozeně se s nimi chcete podělit o to dobré, ale také i o to špatné. Fungujete také jako podpora a pomoc pro své kamarádky, podobně jako ony pro vás. Při rozchodu však existují věty, které určitě není dobré vyslovit.
No to jsi přece musela čekat!
Věta, která kamarádce ještě přidá, než jí podpoří. I když vidíte, že jim to neklape, že jste jí dopředu říkali, že to nevydrží. Ovšem ve chvíli, kdy je kamarádka na pokraji zhroucení, nemusí ještě od vás poslouchat, že jste s tím musela přece počítat, ne?!
Je to blbec!
Všichni víme, že je. O tom není nejmenších pochyb! Zradil kamarádku, patří ho poslat před gilotinu, minimálně. Jenže, potřebuje to vaše kamarádka nutně vědět? Případně, je nutné jí to připomínat? Potřebuje vaši vstřícnou a chápavou náruč, ne litánie o tom, že jste to věděla od začátku, je to blbec, není ho vůbec škoda a podobně.
Musíš se přes to přenést!
No, tohle zrovna není věta, kterou chtějí zhrzené a hlavně smutné ženy poslouchat. Patrně ho ještě pořád miluje, i když je na něj pekelně naštvaná a ve skrytu duše někde může doufat, že se to zase vrátí k lepšímu. Věta vykašli se na něj, máš na lepšího, musíš se přes to přenést, nejsou zrovna ty, které povzbudí nebo dokonce ukončí trápení.
