Slyšeli jste někdy pohodovou hudbu s výraznými bubny, která jakoby vás vyzývala: Buď v pohodě, zapal si jointa, život je krátký? Tak to jste pravděpodobně narazili na reggae.

Tento příjemný hudební styl vznikal v průběhu 60. let 20. století na Jamajce. Jeho iniciátory a prvními hudebníky byli rastafariáni. Rasta je náboženství, které je zvláštní směsí židovství, křesťanství, islámu a dalších nauk. Rastamani například nesmějí požívat alkohol nebo jíst maso. Na druhé straně je silným atributem jejich víry marihuana, tzv. ganja. Typický rastafarián je černoch s dredy, barevnou jamajskou čapkou a jointem v puse.

Reggae se vylouplo pod vlivem ska a rock steady, ale moc se od nich původně nelišilo. Zpočátku nebyl ani rytmus reggae tak pomalý jako dnes a jeho texty se týkali jen zábavy, alkoholu a žen. Také se v nich odráželi zkazky o řádění rude boys, což bylo dobové označení pro výtržníky a pouliční zlodějíčky.

Do deseti let se však objevila i kritika jamajské sociální situace a myšlenky rastafariánské víry, včetně inspirace marihuanovým opojením. Původní svěží rytmus zpomalili rastafariáni typickým bubnováním, bez kterého už se dnes reggae neobejde.

Největší hvězdou tohoto stylu byl bez pochyb Bob Marley, kterého známe a posloucháme dodnes i v Evropě. Asi těžko bychom našli někoho, kdo vůbec nemá ponětí, o koho jde, přestože je Bob už více než 30 let po smrti. I u nás zdobí jeho obrázky s typickým rasta účesem a neodmyslitelným jointem mnohý pokoj.

Zajímavostí je, že si reggae velice oblíbili i punkeři v Anglii a to právě pro ostrou kritiku systému, válek a politiků, která se v jeho textech od 70. let ozývala.

V 80. letech z Jamajky velmi rychle odcházela dobrá nálada, kterou i přes své kritické rysy reggae zosobňovalo. Optimistické texty mizely, všichni si chtěli užívat tady a teď bez ohledu na následky, protože nemusel být žádný zítřek. Do obliby se dostaly sexistické texty a texty o zbraních či drogách. A bylo důležitější být king v tanečním sále než na pódiu. Tak vznikl dancehall a ragga. Hudba byla sice pořád stejná, ale její filozofie se značně lišila.

Dnes vedle sebe existují všechny tři odnože. Pohodové reggae vedle destruktivnějšího dancehallu a ragga. Jediná změna je, že se v jejich interpretaci začaly více využívat počítače.