Nejeden milovník populární hudby, zavalený americkými interprety, se obrací k exotickému Japonsku. Je to totiž obrovský trh a na hudbu si potrpí. Každý týden tam vycházejí desítky nových singlů a alb.
Singly vycházejí v Japonsku až ve čtyřech verzích a videoklipy také
Japonský trh je druhý největší na světě, hned po USA. Ročně se tu prodají desítky milionů alb a singlů, což je také důvod, proč tu touží uspět i umělci ze zahraničí. Málokdy se ovšem stane, že by se tu v žebříčku nejprodávanějších nosičů objevil někdo jiný než domácí interpreti.
Japonští zpěváci jsou stejně pracovití jako všichni Japonci, takže výjimkou není ani několik alb jednoho interpreta, vydaných během jednoho roku. A peněženky fanoušků pláčou, protože kromě toho tam momentálně frčí vydat každý singl v několika verzích a u klipů zrovna tak.
Na žánry je japonská popmusic velmi bohatá a kromě toho se tu také rády míchají dohromady v extrémně pestrých a zdánlivě nesourodých zvukových koktejlech. Ale z větší části tyto mixy dopadají dobře.
Výjimkou nejsou dívčí pop kapely s desítkami členek – rekord je 59
Pop je asi jako všude jinde žánr, který kraluje žebříčkům obliby. V některých projevech je tu však oproti USA poněkud pozadu. Japonské pop princezničky totiž stále působí něžně a nevinně, maximálně občas poodhalí své zlobivé já. Kopulační pohyby a nahotu od nich nečekejte. I tady však můžete zaznamenat vliv r & b, hip hopu, electropopu nebo funky jako ve zbytku světa.
Specialitou japonské pop scény jsou takzvané idol skupiny. Mívají přemrštěný počet členek (rekord je 59 děvčat v kapele AKB48), které vystupují jako mladinké lolitky, kterým je jen málo přes dvacet. Hudebně do jejich produkce nic moc není, jde hlavně o dojem, který vyvolávají, ale přesto mívají davy fanatických fanoušků.
Zpěváci v Japonsku často vystupují v klipech jako animované postavičky
Ptáte se, jestli je v zemi technologií a extrémně rozvinutého herního průmyslu oblíbená elektronická hudba? Ano, velmi. Celá kyberkultura je v Japonsku tak pokročilá, že mnoho interpretů vystupuje ve svých klipech jako animované postavy. Japonci jsou v elektronice tak dobří, že někteří z nich vytvářejí nejprůlomovější beaty v celém hudebním světě.
Rockové kapely v Japonsku stojí většinou na kytaře a bicích. To by ovšem Japoncům nestačilo, takže s oblibou hrají a poslouchají tzv. visual rock, ve kterém jde kromě muziky zejména o vizuální složku. Tyhle kapely se prezentují v extrémně zářivých kostýmech, nosí barevné extravagantní účesy a make-up. Často se také stylizují do androgynních bytostí.
Oblíbený je tu i punk, který tu existuje nejméně tak dlouho jako v USA. Stejně jako v Evropě tu tento žánr prochází mnoha reinkarnacemi a módními vlnami, ale dalo by se říct, že japonští punkeři dbají trochu víc na to, jak vypadají, než na punkovou životní filozofii.
Tyto žánry nejsou zdaleka vyčerpávajícím popisem scény popmusic v Japonsku, ale jsou to určitě ty nejpopulárnější.